Aktualizovány fotky ve fotogalerii a výsledek z únorové výstavy DUO CACIB Brno 2012
Tak jsem se po dlouhé době rozhodla malinko aktualizovat fotky Tofinky ve fotogalerii, když už nám teda definitivně vyrostla z dětských let a je z ní krásná slečna :-) Časem doplním fotky i na picassa webu, jen co si vzpomenu na heslo :-)
Jinak jsme tento víkend prožili ve výstavním duchu. V sobotu jsme se jen šly podívat na naši krásnou sestru Fancy of Bohemia Balada! (domácky Vára) a taky je podpořit v jejich výstavní kariéře. Jsou si s Tofinkou nesmírně podobné, jediný rozdíl jsme spatřovaly v tom, že Tofinka má pravděpodobně do rodokmenu přikříženého slona a tak byla o něco větší než ségra (což mě osobně nepřekvapilo, jsme snad mezi fenkami KK vždycky ty největší) - asi jaký pán, takový pes, já taky byla a jsem většinou všude vždycky největší :-))) Holky se nakonec umístily na krásném třetím místě s tím, že až se předvedení dovede k dokonalosti, budou k neporažení - Várka je zkrátka moc krásná, ať si říká kdo chce, co chce! A hlavně je to taky takové třeštiprdlo jako Tofinka :-) Nevím, jestli se holky poznaly, ale mohly si uvrtět chvosty, jak se viděly. Byla to moc fajn sobota, celou výstavu jsme do facto prokecaly :-)
V neděli jsme už vyrazily do výstavního kruhu i my a ačkoliv složení fenek ve třídě bylo stejné jako na národní výstavě v lednu, u belgické rohodčí jsme nakonec získaly ocenění V1, CAJC. Nastoupily jsme pak ještě o titul BOJ, ale tam zaslouženě vyhrál pes Neo Krásná Louka (moc hezky se prsil, to Tofinka si na pořádné předhrudí bude ještě muset nějaký ten pátek počkat). Nejvíc mi ovšem udělalo radost, že se mi podařilo Tofinku neznechutit (i přes to dlouhé a pro ni absolutně nudné čekání), měla pozorný výraz a moc hezký projev v běhu, živý a radostný. Což je pro mě největší ocenění. Toffee mě učí, jak být v pohodě, ikdyž teoreticky o něco jde - moc té mojí krasavici za tuto školu děkuji :-* Taky dostala první medaili (a to už v 11 měscích), což mě se do mých současných 26 let nepodařilo nikdy!! :-)))) Holka šikovná je to :-))) Ovšem mám pocit, že jí to je úplně šumák, jako vždy měla největší radost, když jsme šly potom ven a honily se po trávě - je to ještě pořád třeštiprdlo :-))